Nenuťte své děti jíst zeleninu. Naučte je to!

Hrášek, mrkev, cuketa, rajče… Vyzkoušeli jste už všechny dostupné druhy zeleniny. Krájíte, strouháte, vykrajujete velryby a sněhuláky. Vaříte ve vodě i v páře, dusíte nebo schováváte pod maso. I kdybyste se postavili na hlavu, zakázali Večerníčka nebo zatrhli kapesné, není to nic platné. Vaše dítě jíst zeleninu nebude.

Proč?

Zajímá vás proč? Proč sousedovic dítě sní zeleninovou polévku a vaše se na ni ani nepodívá? Proč kamarádky dítě v dětském koutku zdlábne dvě mrkve a vzteká se, když nemá další? Zatímco vaše vydoluje mrkev i z kuřecí rolády. Proč od všeho zeleného rovnu utíká pryč, jako by to bylo jedovaté?

Mám pro vás odpovědi, rady a vlastní zkušenosti.

Zelenina pro děti

Začněte brzy

Pokud máte malá miminka nebo jste v očekávání a říkáte si, že vám se to nestane, vaše děti jíst zeleninou budou, tak mám pro vás jednu radu. Začněte brzy.

Nepodceňujte důležitost zeleniny jako prvního příkrmu.

Všechna ostatní jídla – kaše, ovoce i maso jsou buď sladší, nebo chuťově výraznější a miminku se z nich bude na zeleninu špatně přecházet.

Co si budeme povídat, i ten přechod z mléka, ať už mateřského nebo umělého, je pro ně náročný. Pokud podávání zeleniny oddálíte a dopřejete jim nejdříve sladší chutě, stejně jako je mléko, mohlo by být zařazení zeleniny do dětského jídelníčku obtížnější, než když ji zavedete hned jako první příkrm.

Neodkládejte to

Čím déle začnete se zeleninou „naostro“, to znamená, čím déle ji svým dětem začnete pravidelně dávat, tím bude obtížnější je tomuto návyku naučit.

Předpokládám, že není vaším cílem dítě nutit. Chtít po něm, aby sedělo u stolu, dokud nesní zeleninové rizoto, není nejlepší způsob, jak ho naučit zeleninu jíst. Maximálně tím docílíte toho, že dítě jídlo do sebe „nějak nacpe“, aby mělo klid.

V horším případě bude následovat kolotoč vzdoru, vztekání nebo trucování. A příště nanovo. Kdo by tohle vydržel? To svému dítěti zeleninu raději nedáte, abyste si zachovali zdravý rozum. A já vás chápu. Jak tedy na to? Jak docílit toho, aby vaše dítě zeleninu snědlo nebo si o ni dokonce řeklo?

Zapojte je

Nechte je, ať se o zeleninu zajímají. Ví vůbec, jak vypadá mrkev? Možná si teď ťukáte na čelo, ale opravu vaše děti viděly mrkev jinak než nastrouhanou v misce nebo ještě hůře, než jako příkrm ve skleničce? Nemám nic proti strouhání mrkve, ani skleničkám, ale…

Ukažte jim mrkev pěkně celou i s natí. Nejlépe jim ji půjčte do ruky, ať mají možnost si ji prohlédnout. Předveďte jim, jak se mrkev připravuje – ukrojte nať, umyjte, oškrábejte, nakrájejte nebo nastrouhejte. Menší děti se můžou koukat nebo pomáhat, větší můžou udělat vše sami. Takto to udělejte s každou zeleninou.

Mají vaše dcery rády růžovou? A už viděly ty růžové kuličky, které vypadají jako velké korálky, dají se jíst a říká se jim ředkvičky? Když nakrájíte lilek, máte parádní kola od auta nebo můžete „postavit“ třeba sněhuláka. Lilek si drží tvar, i když se podusí nebo orestuje.

Vůbec nejlepší příležitost k zapojení dětí je, pokud máte možnost zeleninu vypěstovat. Nemyslím tím, abyste z vlastní úrody nakrmili celou armádu. Na malý záhonek vám stačí i malá zahrádka, terasa, a pokud o to opravdu stojíte, tak i balkon.

Jídlo jako hra

Nikdy nezapomenu na úžas mé starší dcery, když zjistila, že zatáhne za „to zelený“ a vyleze jí mrkev.

Jo, opravdu ta mrkev, kterou když umyje a oškrábe, může si ji dát na svačinu. A víte, jak taková mrkev, kterou samy vyndají ze záhonu, chutná? Mnohem lépe. Zeptejte se svých dětí.

Jděte příkladem

Možná už máte předškoláky nebo školáky a říkáte si, že na výše zmíněné rady je pozdě. Možná ano, možná ne. Nic nedáte za to, když je vyzkoušíte. Pro všechny věkové kategorie vašich dětí mám ještě jednu radu. Jděte jim příkladem.

Zamyslete se upřímně, jak jste na tom s konzumací zeleniny vy? Pokud se začnete kroutit a vymýšlet, že už je u vás stejně pozdě na to něco měnit, že zeleninu nejíte celý život, tak už to teď nevytrhnete a že vám vlastně vůbec nechutná, proč by ji měly jíst vaše děti? Jak je chcete naučit zeleninu jíst a nenutit je, když nemají ten příklad, tu oporu ve vás?

Loni se mi neplánovaně povedla jedna věc. Moje děti, tehdy ve věku 2 roky a 4,5 let, měly nejraději papriku, okurku, rajče a podobnou zeleninu, která se dá jíst syrová. Já sama mám ráda různé zeleninové saláty a jím je opravdu často. Říkala jsem si, že salát je na ně ještě brzy, stejně listové saláty rády nemají, tak jim je nebudu dávat.

Nejdříve to začalo tím, že se starší dcera pořád ptala, co v tom salátu mám. Pak se začala ptát, proč to jím a jestli je to dobrý. Dát si ho ale nechtěla. A ve třetí fázi došla k tomu, že si ho taky chtěla dát. A když ho chtěla starší, tak mladší samozřejmě nemohla zůstat pozadu 😀

Takže k mému velkém překvapení občas připravuji 3 saláty. Nedají si ho denně, sní ho maličko, ale došly k tomu samy, bez nátlaku, bez stresu, a protože chtěly. A jsou na nejlepší cestě k tomu, naučit se zeleninu jíst, protože chtějí. Nebudou ji jíst proto, že jim to někdo nařídil.

Takhle to zkuste. Netlačte na pilu, jděte příkladem. Nemějte přehnaná očekávání, nejlépe žádná. Děti jsou zvědavé a napodobují vás.

Jestliže vás článek zaujal, sdílejte ho na Facebooku. Můžete se domluvit s ostatními rodiči a jít do toho společně. Děti následují ostatní děti ještě více než rodiče.

Dítě nejí zeleninu a ovoce

Pokud byste si chtěli zeleninu sami vypěstovat, mohu vám doporučit blog Jany Pošíkové www.janaposikova.cz, která je expertka na pěstování zeleniny a bylinek i na malém prostoru.

Zuzka Řebíková
Propojuji svět pohádek se světem reálným. Tvořím výchovné pohádky, které vám usnadní každodenní výchovu a hravou formou ji dětem ukáží z jiného úhlu pohledu. Jsem autorkou projektu Pohádková výchova. Více informací o mně se dočtete tady >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů